A je to zase za námi. Po jednom z méně úspěšných turnajů, který jsme odehráli 10.6.2012, jsme se zúčastnili dalšího turnaje a to pro změnu v Litoměřické Kalich aréně. Jako hlavní pořadatel byl tým Chameleonů, který pro přihlášené týmy vymyslel hrací systém každý s každým v jedné tabulce. Vítěz skupiny se tedy stal i celkovým vítězem turnaje.

Jako skoro vždy i tentokrát jsme začali dle rozpisu jako první hned v osm hodin. To prý, abychom se moc nevyspali a dali šanci i jiným týmům. Takže začíná první zápas turnaje a našeho dnešního představení. Ze hry si toho moc nepamatuji, ale vím, že první gól nebylo těžké dát. Snad po první minutě, kdy jsme nebyli ani zadýchání, vedli jsme 1:0 po střele před polovinou hřiště Kubou Malým. Je pravda sluníčko golmanovi moc nepomohlo, zrovna v tu chvíli totiž svítilo přímo do očí. Chudák. No co se dá dělat, hra docela běžela, tým se sehrával a pomalu, ale jistě, se začali projevovat rozhodčí. No zápas byl u konce a my vyhráli první zápas 3:1. Zatím spokojenost a čekání na další zápas.

Druhý zápas byl takové derby, čekal nás náš oblíbený soupeř Chameleoni. Hra začala, nervozita stoupala, bylo k vidění i pár zajímavých přihrávek soupeři. To se bohužel v této hře občas stane. Bohužel tvrdost zákroků nekorespondovala s výroky rozhodčí. A tak to začalo být na hřišti divoké z obou stran. Sekání, vrážení, nedovolené bránění bylo k vidění stále častěji. My jako „slušný“ tým jsme nebyli spokojeni a začalo se hulákat na rozhodčí. To nás rozhodilo a nakonec stálo i vítězství. Hold nebyli jsme schopní dát gól a smířit se s tím, že rozhodčí nejsou zrovna z kvalitního těsta.

Zase delší pauza, kdy začala doléhat na některé jedince tíha předešlé noční služby. Nakonec se to obešlo bez spánku a byl tu třetí zápas proti Klackům. jak jen to napsat? Asi tak: „Trošku tragédie, komickosti a dramatu.“ Málem došlo i na akční scény, ale Žolda to nakonec zvládl a rozhodčí nemuseli polikat píšťalky. Další tragický zápas a další prohra 0:4. To už byl tým trošku nalomený a musela se udělat změna v sestavě. Menší střídání Žolda do útoku a Pavel Vodenka do obrany. Tento tah vyšel na výbornou. V dalším zápase nás čekal tým Snipers. Dřina, únava, bojovné nasazení, disciplína (nebo-li: nekecání na rozhodčí) nebo snad změna sestavy, zapříčinila to, že hra byla hra. Konečný výsledek 2:0 pro nás, znamenalo vyrovnání bilance na dvě výhry a dvě prohry.

Od teď byl vysloven zákaz sledovat výsledkovou tabulku turnaje. Známe totiž jak to chodí. To by bylo pořád počítání a přemýšlení co by nám stačilo a co ne a možná by přišla i nervozita, že se něco musí. Co vím tak až na jednoho to všichni dodrželi. Další zápas proti Vipers. V tomto zápase se očekával velký tlak od soupeře a jeho dominance na hřišti. Byli jsme trošku překvapeni, že nic takového nepřišlo. Hra byla ve většině klidná, hrálo se s nasazením relativně čistě. První gól padl snad až v deváté minutě. No nebudu to dlouho natahovat konečný výsledek 2:1 pro Enteria Nippers. Ke konci nám pomohla nevšímavost rozhodčích, ale když pískali celou dobu tužku tak konečně neškodili nám. Poslední dva zápasy před námi. Morálka týmu šla raketově nahoru. Se stejným nasazením jako v minulých dvou zápasech jsme nastoupili i proti Tuchlovicím. Konečný výsledek 4:2. Strašně rychle zápas utekl.

V pauze na poslední zápas proti Děčínu byla už šuškanda na chodbě, že by jsme nemuseli zrovna skončit vůbec zle, spíše v horní části tabulky. Je to tu! První hvizd rozhodčího v zápase, úvodní buly. Jako většina dnes i tentokrát prohrané, škoda. Jeden hráč Děčína co s hokejkou uměl se trošku po zákroku Žoldy proletěl. Bohužel to znamenalo oslabení na dvě minutky. Co se dá dělat. Naštěstí oslabení skvěle zahrané a zase jsme byli v plném počtu. Hra běží šance jsou na obou stranách. Golmani předvádí hezké zákroky, bohužel tomu našemu jeden nevyšel a je to 0:1 pro Děčín. Dvě minuty před koncem došlo k menší motyčce mezi hráči a je tu hra tři vs. tři. Na hřišti se usídlili Kuba, Belzič a Úšťa. Nevím co se chvíli dělo, ale vypadalo to, jako když echtějí balón a dát vyrovnávací gól. Naštěstí si to uvědomili v čas a začalo se na hřišti něco dít. Menší střídání a na hřišti jsou Kuba, Pavel a Žolda (musíme vyzdvihnout asistenta kouče Máru). Nenápadná akce, kdy Kuba přihrává z půlky hřiště vzduchem křížem k rohu brány soupeře. Tady číhá Žolda a balon trefuje ani neví čím do odkryté brány. Čes do konce zápasu asi 15 sekund. Neskutečná radost týmu. Poslední buly zápasu potvrzující gól, ještě jedna střela, bohužel vedle, a je konec. Následují nájezdy na každé straně tři. Nominace jasná Kuba, Pavel, Žolda v ráně Tajčus. První jejich nic, Tajčus chytá. Kuba krásný gól. Druhý jejich, Tajčus chytá. Pavel, krásný gól. Takže zápas končí 2:1 sn (2:0). A teď rychle počítat tabulku. Do konce turnaje se hrají ještě nějaké zápasy, ale vypadá to na umístění do třetího místa. Je tu vyhlášení a s tím i naše radost, když jsme vyhlášení jako nejlepší tým turnaje. Pro ty slabší, obsadili jsme první místo. Pohár a diplom přebírá zaskakující kapitán Žolda. Je to zvláštní, ale čtyři turnaje a z toho jsme obsadili 1,2 a 3 místo. S tím jak se pomalu zlepšujeme, je to takové překvapení.

Musím tedy všem za předvedenou hru a odvedenou práci poděkovat. Díky také patří golmanovi, který podržel hlavně při nájezdech, kdy nám vybojoval potřebný bod, který rozhodl o našem umístění.

No nakonec došlo na focení a loučení. Škoda jen, že se nemohlo slavit.

Ještě jednou díky všem za hru a těším se zase na nějaký turnaj.